dřevěná zakázková výroba

Jak to u nás chodí

Abyste trochu pochopili, jak to u nás chodí, poskytneme vám náhled do procesu tvorby našich dřevěných šperků, nádobí a dalších výtvorů. Bez cenzury.

dřevěná zakázková výrobaDo dílny vstup zakázán

Do naší dílny nesmí pes, kočky a tak trochu ani Verča. Ta tam zpravidla nakoukne jen tehdy, když hlásí hotový oběd nebo jde Toma pozdravit, pokud je tam už moc dlouho. Dílna je v podstatě jen jeho územím a i když tam ve skutečnosti Verča zakázaný vstup nemá, většinou tam nechodí, protože se věnuje tvorbě mimo dílnu, o tom níže.

Většinou to funguje tak, že se v průběhu dne zpoza zavřených dveří dílny ozývají různé zvuky nářadí, které by Verča ani nedovedla pojmenovat, a za oknem se občas mihne tvář v masce Hanibala (to aby se Tom neudusil dřevěnými pilinami).

Cestička z dřevěných pilin

Pak se někdy okolo poledne nebo navečer (podle toho, jak vydatná byla snídaně) doma otevřou dveře, z těch se vyvalí oblak dřevěného prachu a z něj vystoupí Tom v montérkách. Má plné dlaně dřevěného překvapení a nechává za sebou cestičku z dřevěných pilin.

Dojde do tvořírny (tak říkáme místnosti, která je plná dřevěných regálů s hotovými šperky, štětci, šperkařskými komponenty a dalšími drobnostmi, které nám pomáhají ze dřeva udělat opravdický šperk). Tam už sedí Verča, která pravděpodobně zrovna maluje mandaly na dřevěné misky a talíře. Tom jí na stůl vysype z dlaní to, co za ten den vyrobil – to může zahrnovat prstýnky, přívěšky na náhrdelníky, ale taky misky, mističky a cokoli, co mu tvořivost v daný den zrovna přivála nebo co si zákazníci přáli. Verča jásá a každý kousek si prohlíží. Někdy omráčená tou krásou jen zírá a obdivuje, někdy malinko kritizuje a vzápětí bere svoje slova zpět. Pak se výtvory natřou vrstvou přírodního ošetření a nechají schnout do dalšího dne.

dřevěná zakázková výrobaAť je slunce nebo mráz…

Zbytek už je na Veronice – prstýnky po první vrstvě ošetření ručně přebrousí a znovu natře, ty určené na kovový kroužek nalepí, stejně tak náušnice. Přívěšky navlékne na řetízek a opatří zapínáním. Dřevěné misky a další nádobí ze dřeva ozdobí ručně malovanou mandalou nebo nechá jen tak, bez malby.

Když je hotovo, je na řadě focení, a to většinou venku na zahradě, protože přírodní světlo je přeci nejlepší foto filtr. Když je zima, vyrazí Veronika nabalená v několika svetrech, bundě a zakuklená do šály, v podpaží stativ a v druhé ruce výrobky těšící se na svou chvíli před objektivem. Pro každý šperk nebo kousek dřevěného nádobí najde trochu jiné zátiší – všechno z naší tvorby je originál, a tak tomu odpovídají i fotky. Občas se v hledáčku objektivu mihne i pes nebo kočka, kteří samozřejmě milují asistovat u všeho, co děláme.

dřevěná zakázková výrobaNěkdy za zvuku hudby (občas dokonce Tomova hraní na kytaru) a někdy s podkresem veselého filmu pak Verča fotky v počítači ořízne, udělá finální úpravy, napíše texty a vloží na eshop. Často se tahle činnost protáhne do pozdního večera až noci. Tom pak vyšle tu dřevěnou nádheru do světa skrze náš Facebook a Instagram.

Verča balí taky objednávky pro zákazníky, kteří se té krásy z lesa už nemůžou dočkat. A tím příběh končí. Teda alespoň ten u nás, protože příběh našich výrobků pokračuje u vás, našich zákazníků. A to nás na naší práci nesmírně baví – že ta krása stromů dělá radost a žije dál.